13 rad pro školy k prevenci obezity

Jak může škola pomoci zastavit nárůst dětské nadváhy či obezity?

Děti tráví ve školním prostředí velkou část dne. Usilujte o to, aby děti byly ve škole přirozeně vedeny ke zdravému životnímu stylu. Základem úspěchu je vytvořit podnětné prostředí pro pohybový a výživový režim žáků jak ve škole, tak mimo školu.
Jak na to? Přečtěte si naše tipy:

  1. Učení až po snídani
    Dítě připravené na výuku by mělo být nasnídané. Děti, které nesnídají a odcházejí do školy hladové a žíznivé, se jeví jako unavené, nepozorné nebo roztěkané. Práce s nimi je složitější a někdy mohou značně narušovat výuku. Navíc řada studií upozorňuje na fakt, že kdo nesnídá, má větší riziko nadváhy a obezity. Pedagogové by tedy měli u dětí snídaně podporovat a o důležitosti snídaní mluvit nejen s dětmi, ale i rodiči školáků. Pokud z organizačních důvodů (např. kvůli dopravnímu spojení) děti přicházejí do školy velmi brzy a nejsou nasnídané, měly by mít možnost snídat ve škole nebo v ranní školní družině.
    Tipy na snídaně a svačinky
  2. Do školy patří svačina
    Školní svačina by měla přispět k pravidelnému a přiměřenému příjmu energie, která je pro rostoucí děti nezbytná. Pravidelnost ve stravování a vyvarování se delšímu hladovění pomáhá tělu s energií správně hospodařit. Zkuste zavést ve škole svačinová pravidla a snažte se je s dětmi dodržovat. Požádejte o spolupráci i rodiče. Tři hlavní pravidla jsou: na svačinu nezapomenu, součástí každé svačiny je zelenina či ovoce, sladkosti nebo chipsy do svačiny nepatří.
    Tipy na snídaně a svačinky
  3. Pít vodu je cool
    Základem pitného režimu by měla být voda. Pro některé děti není voda oblíbeným nápojem, a proto je třeba hledat cesty, jak pití obyčejné vody u dětí podporovat. Vodu je možné pro děti ozdobit ovocem, vhodnou bylinkou (např. mátou) nebo velice mírně ochutit ovocnou šťávou. Voda by měla být vždy čerstvá a optimálně chladná. Voda ve džbánech může být ve třídách, školní družině i školní jídelně a dnešní děti mají rády i moderní láhve na vodu. Takže tip na dárek?
  4. Třída plná malých „Masterchefů“
    O správné výživě by se děti měly učit od prvního ročníku základní školy. Začít se dá například tím, že zelenina a ovoce by měly být součástí každého denního jídla nebo, že by tělo ocenilo, kdyby dítě každý den snědlo 5 porcí zeleniny či ovoce velikosti vlastní pěsti.
    Pouhé znalosti o správné výživě nestačí. Důležité je poznatky o výživě převádět do praktického života. Pokud do výuky budete zařazovat činnostní a smyslové učení, jako je příprava jednoduchých pokrmů a různé ochutnávky, dáte dětem do života mnohem více. Děti, které si budou umět připravit chutný pokrm, snáze odolají „fast foodu“, protože malí gurmáni budou vědět, co je opravdu dobré pro tělo i mlsný jazýček.
    Více ZDE a ZDE
  5. Cukr není odměna
    České děti snědí nějaký pamlsek každý den a často jej dostanou právě ve škole. Všechny děti mají radost z odměny a je jasné, že pedagogové někdy pouze s jedničkou nebo pochvalou nevystačí. Úkolem učitelů a vychovatelů je tedy najít odměny, které děti potěší, ale nezvýší jejich příjem cukru. Bonbóny a cukrovinky by pedagogové měli dětem rozdávat jen ve zcela výjimečných situacích a střídmost by měla platit i pro školní oslavy narozenin a svátků.
  6. Tělocvik je zábava
    Tělesná výchova by měla být předmětem, který všechny děti milují, protože je zde pohyb a zábava současně. Tělesnou výchovu je nutné vést tak, aby se s radostí a chutí zapojovaly i děti pohybově nenadané a děti s nadváhou a obezitou. Aktivity v tělesné výchově by měly být rozmanité a učitelé by při hodnocení dětí nikdy neměli srovnávat děti mezi sebou, ale oceňovat jejich aktivitu, pohybovou tvořivost, dílčí úspěchy a pokroky.
    Více ZDE
  7. Učení v pohybu
    Je prokázáno, že mnoho dětí se během pobytu ve škole pohybuje jen asi 10–15 minut a ostatní čas prosedí. I během dobře organizované hodiny tělesné výchovy se jednotliví žáci pohybují pouze okolo 20 až 25 minut. Pokud chceme, aby se děti více hýbaly, nemůžeme spoléhat na to, že po výuce vše doženou. Zvýšit pohybovou aktivitu dětí lze i při dopolední výuce. Stačí ve vhodných předmětech vložit do výuky několikaminutové úseky učení spojeného s pohybem nebo tělovýchovné chvilky. Výsledkem bude nejen více pohybu při pobytu dětí ve škole, ale i další benefity, jako je například lepší pochopení učiva dětmi, pozitivní vztah k učení nebo oddálení únavy a ztráty pozornosti.
    Více ZDE
  8. Juchúú, učení na vzduchu
    Učení na čerstvém vzduchu většina dětí ocení. Bez obav z toho, že se děti venku naučí méně, je možné přenést výuku jednotlivých předmětů mimo školní lavice nebo připravit tzv. integrovanou terénní výuku. Tato výuka se snaží propojovat obsah učiva různých předmětů v jeden tematický celek a dát vše do souvislostí s reálným životem. Děti se spontánně učí, objevují, zkoumají, pozorují a překvapivě se pohybují někdy více než v hodině tělesné výchovy.
  9. Přestávky jsou pro mozek i pro tělo
    Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou důležité pro děti i učitele. Děti mohou polevit v pozornosti a soustředěnosti a nechat trochu odpočinout mozek. Co by o přestávkách nemělo zahálet, je jejich tělo. Pokud děti v hodině převážně seděly, tělo pohyb nutně potřebuje. Pohyb o přestávkách by neměl být organizovaný, protože si děti potřebují odpočinout od učitelů (a platí to i naopak). K pohybovým činnostem by měly vybízet vhodně vybavené prostory školy, otevřený vstup do tělocvičny či na školní dvůr. Jsou ale děti, které potřebují k pohybu o přestávce pobídnout a motivovat. Na ty se nesmí zapomenout.  
  10. A co nějaká výzva?
    Naučit děti jíst dostatek zeleniny a ovoce, pít vodu nebo pravidelně cvičit, není tak jednoduché. Většina dětí je ale přirozeně soutěživá a když tyto cíle pojmeme ve formě výzev, může to fungovat. Děti se například budou snažit mít na každou školní svačinu zeleninu či ovoce, splní denní výzvu v počtu kroků nebo oběhnou školní hřiště. Pedagogové musí jen tyto výzvy vyhlásit a být pro ně stejně nadšení jako děti. Třeba se tím podaří nastartovat zásady zdravého životního stylu na celý život.
  11. Školní jídelna je spojenec
    Školní jídelna by měla být místem, kde děti dostanou pestré a vyvážené jídlo, které dobře vypadá a ještě lépe chutná. Funkční spolupráce školy a školní jídelny může hrát významnou roli při vytváření výživových zvyklostí dětí. Pokud to, co se děti učí o výživě, je zcela v souladu s tím, jak probíhá stravování ve školní jídelně, je to značka ideál. Navíc školní jídelna může připravit pro děti různé ochutnávky, školní svačiny, zajistit pitný režim dětí, pomáhat s praktickou i projektovou výukou nebo tematickými dny.
    Více ZDE
  12. Každý jsme jiný
    Pedagogové by nikdy neměli hanlivě mluvit o lidech s nadváhou či obezitou. Riziko, že děti s obezitou budou vystaveny různým posměškům nebo dokonce šikaně, je veliké. Necitlivé poznámky mohou způsobit, že se u dětí a dospívajících rozvinou poruchy přijmu potravy.
    Také platí to, že samotné děti za svoji obezitu často ani nemohou. Pokud budou učitelé pro děti dobrými průvodci na cestě ke zdravému životnímu stylu, tak je velká šance, že děti z nadváhy či obezity postupně „vyrostou“.
  13. Učitel je víc než influencer
    Nikdy nesmíme zapomínat na to, že se děti mnohem více učí nápodobou než tím, co jim říkáme. Zejména pro malé školáky bývá pan učitel nebo paní učitelka velkým vzorem. Tak proč takového výsadního postavení trochu nevyužít ve prospěch zdraví? Takže pedagogové pozor! Děti napodobují Vaše chování, a tak nemáte jinou možnost, než důsledně dodržovat všechna pravidla zdravého životního stylu.